Edge: fakt pěkný, fakt dobrý…

Jako zjevení působí v dnešním provozu novinka s modrým oválem a nápisem Ford Edge. Na fotkách klame tělem vypadá spíše jako velký hatchback, ovšem stačí se seznámit osobně a hned zjistíte že je to kus pořádného amerického designu. K tomu přidejte super výbavy, pohon 4x4, automat a evropskou naftu. Ale nepředbíhejme…

Čas od času se pokouší zaoceánské automobilky přivést na evropský trh své americké modely. A nutno říci, že ne vždy to skončí úspěchem. Přeci jen požadavky amerického a evropského řidiče jsou diametrálně jiné. Neboť pokud mají tyto americké vozy oslovit masy evropských motoristů, musí bezpodmínečně disponovat naftovým motorem, pořádnými brzdami a rychle reagující převodovkou. Ovšem existují výjimky. Fordu se výborně povedlo na starý kontinent uvést sportovní model Mustang. Na rovinu, nebyl to zase až tak velký problém, Mustang nemá s ohledem na své schopnosti, výkon, image a cenu téměř konkurenci. Jenže Edge na to jde jinak a navíc míří do segmentu s opravdu velkým množstvím konkurentů.

Představujeme tedy Ford Edge. Na americkém trhu je ve své druhé generaci relativně úspěšný a ročně si ho pořídí přes 100 000 zákazníků. Na poměry Fordu to není sice rekordman a na nejprodávanější vůz amerického trhu Ford F-series ztrácí přes 600 000 kusů, ale je to číslo, které naznačuje, že je o něj prostě zájem. Takže jaký je ve své evropské specifikaci a jak si stojí proti konkurentům?

Silácký zjev

Stačí se podívat letmo na fotky a je jasné, že Edge nezapadne mezi běžné vozy, kterých se po silnicích prohání hodně. Novinka působí při osobním kontaktu opravdu velmi robustně. Je to dáno hlavně výraznou přední maskou a velmi vysokou přídí. Ta je esteticky velmi povedená, na druhou stranu jakmile se usadíte za volant, zjistíte, že odhadnout, kde auto začíná a končí je velmi obtížné. Bez parkovacích asistentů a kamer, které jsou v základní výbavě, by bylo parkování nebo jízda v omezeném prostoru velmi složitá. Inu, jedná se o pořádně velké auto.

Boční profil je velmi dynamický. Zadní část je skloněná o poznání více, než bývá zvykem, což dává modelu právě ten pocit kompaktnosti a nijak zásadně nenaznačuje, jak velký opravdu je. Protože Edge je na evropské poměry skutečně velké SUV. Měří přes 4,8 metru, čímž převyšuje všemožné konkurenty. Je větší než Kia Sorento a také než VW Tuareg. Vlastně ho z přímých konkurentů přeskočí pouze Volvo XC90. Navíc rozvor bezmála 2,85 metru dává tušit, že prostor pro posádku nebude zrovna malý.

	Ford Edge	Kia Sorento	VW Touareg	Volvo XC90
Rozměry (mm)
Délka	4808	4780	4801	4950
Šířka	1928	1890	1940	2008
Výška	1692	1690	1709	1776
Rozvor	2848	2780	2893	2984
Objem zavazadlového prostoru (l)
Základ	602	660	697	692
Maximum	1847	668	1642	1868
Poh. hmotnost (kg)	1874	1842	2251	2205

Velmi zajímavými prvky, které nejen dobře vypadají, ale jsou hlavně praktické, najdete na dveřích. Ty nekončí tradičně u prahů, ale jsou přes ně. Vizuálně jsou tak prahy a prahové nástavce na svém místě, ale reálně jsou to dveře. Tím, že jsou prahy překryté, tak jsou chráněné proti ušpinění. Takže pokud nastupujete a nechtě se otřete o práh, což u těchto velkých SUV není žádný problém, zůstanete čistí. Fajn věc.

Ford Edge, verzi sport, je navíc doplněn o řadu dynamických vizuálních prvků včetně velkých 20palcová kol. A to vše je prostě dobré pro oko. Svým designem a hlavně při volbě správné barvy tak získáte velmi originální auto, za kterým se okolí prostě otočí.

Jenže jak je rozdíl mezi dnem a nocí, tak je rozdíl i mezi exteriérem a interiérem. Oku lahodný vnější design není zcela podpořen v interiéru.

První problém nastane po usednutí za volant. Jednak jeho věnec je opravdu úzký, a pokud nemáte ručku mladé ženy, tak vám bude malý. Nejedná se o zásadní vadu, ale není to úplně příjemné. Navíc na volantu naleznete více jak 20 různých tlačítek. Audio systém, palubní počítač, tempomat, tlačítka, páčky a kde co. Celkově je to poměrně velký chaos a je to vše, jen ne komfortní a ergonomické. Potřeba dívat se na něj, když chcete něco změnit je tak zbytečně vysoká.

Druhým negativem je sklon displeje na středovém panelu. Mohl by být více kolmo, protože takto se od něj nepříjemně odráží slunce a snižuje se tak viditelnost. Samotné ovládání a logika palubního systému je v pohodě a je poměrně intuitivní, takže stačí chvilka a ovládání je hračkou.

A nyní zpět k designu. Upřímně jsem v rozpacích. Je to samozřejmě věcí vkusu, ale u auta dané kategorie a ceny, bych přeci jen očekával trochu vizuálně lepší provedení středového panelu. Obyčejný šedý plast doplněný o velmi lacině vyhlížející kulatá tlačítka prostě sexy není.

Kde nemá naopak Edge chybu, je prostor. Šíře výborná a v podélném směru také není co vytknout. Při mých bezmála 190 cm se komfortně usadím za volantem a pak si za sebe sednu a stále mám prostor před koleny. Takže běžná rodinka o místo nouzi mít nebude. Ovšem je zde malé „ale“. Trošku problém je se šíři středového tunelu. Pokud jste za volantem, bude tunel prostě překážet pravému koleni. Prostě musíte si jej opřít a to není zrovna ok. Po chvíli to tlačí. Přitom by stačilo pár cm ubrat.

Trochu více odvahy mohl Ford předvést i u předních sedaček. Po stránce komfortu jsou výborné, nicméně bočním vedením a oporou v zatáčkách moc nedisponují. Jako problém vidím to, že bočnice, které mají tělo podržet, jsou příliš měkké a zbytečně pouští tělo ven. Více tuhosti by jen prospělo…

Motor a dynamika

O pohon testovaného Edge se staral naftový čtyřválec s výkonem 154 kW (210 k) a točivým momentem 450 Nm. Na pohled příjemné hodnoty, které mírně naznačují dynamické schopnosti vozu. Pokud se podíváme na vybrané konkurenty, pak na ně v tomto ohledu nijak neztrácí.

Zajímavostí je na dnešní naftové poměry poměrně nízko položené maximum výkonu. 210 koní dosahuje již při 3600 otáčkách. Točivý moment je pak také trošku odlišný, od běžného standardu. Maxima dosahuje až při 2000 otáčkách a celých 450 Nm si drží až do 2500 otáček. Opět při pohledu na prostá čísla nic, co vy zásadně vybočovalo ze standardu segmentu.

	Ford Edge	Kia Sorento	VW Touareg	Volvo XC90
Typ motoru přeplňovaný naftový
Válce/ventily	4/4	4/4	6/4	4/4
Objem motoru (ccm)	1997	2199	2967	1969
Výkon (kw/ot/min)	154/3600	148/3800	150/3200-4400	165/4250
Točivý moment (Nm/ ot/min)	450/2000-2500	450/1750-2750	450/1250-3200	470/1750-2500
Max. rychlost (kmh)	211	203	206	210
Zrychlení 0-100 (s)	9,4	9,6	8,7	7,8
Spotřeba (město/mimo/kombi)	5,4/5,4/5,8	7,7/6,1/6,7	7,6/6,0/6,6	-/-/5,8

A teď pryč od tabulek, protože praxe je to, co rozhoduje...

První co upoutá pozornost po nastartování motoru je jeho je zvuk. V interiéru se neobjeví nic, co by jen naznačilo přítomnost nafty. Žádné studené kadlání, žádné dunění, ale zvuk, který by do značné míry připomínal starší osmiventilové benzínové motory. Dnešní naftové motory jsou sice poměrně kultivované, ale najít 4válec, který takto funguje, je téměř nemožné. Takže klidný, vyvážený a poměrně tichý. Prostě fajn.
Použitý motor, jeho výkon a charakter výborně zapadá do konceptu Edge. Je pravda, že design tohoto modelu je hodně dynamický a silácký, takže více koní a dynamika by nebyla na škodu. Na druhou stranu se nejedná o auto, které si lidi kupují proto, aby s nimi tvořili rychlostní, nebo sprinterské rekordy.

Více jak 200 koní z dvoulitru si nicméně bere svou daň. Výše položené maxima výkonu a momentu v praxi znamenají potřebu motor více vytáčet. Převodovka se sice snaží držet otáčky co nejníže a jak jen to jde, řadí o stupeň výše, nicméně pokud je třeba dynamika, rád si podřadí a nechá motor vytáčet. Není to ovšem nic proti běžným naftovým standardům, prostě když se chce zrychlovat, je třeba řadit. Zároveň je třeba počítat, při potřebě dynamiky, že motor trpí na typickou turbo díru. Než se pořádně nadechne, aby něco předvedl, uběhne nějaký ten čas. Jenže stále se bavíme o naftovém čtyřválci, takže s ohledem na tento fakt motor nijak nezaostává. Bohužel část konkurence má v nabídce o dva válce více, což se samozřejmě projeví v lepší pružnosti v nižších otáčkách.

Při ustálené rychlosti ovšem motor pobere opravdu nízké otáčky. Není problém jezdit okolo 1200-1400 otáček, což se pozitivně odrazí ve spotřebě, ale i hlučnosti. Zvukově se Edge projevuje i při vytočení stále jako zmíněný benzínový čtyřválcový osmiventil. Ten si taky nelibuje v otáčkách, ale zvukem prostě ujde.

Dynamicky je na tom vůz průměrně. Neoslní, ale také neurazí. Kde mu dochází dech jsou vyšší dálniční rychlosti. I když má papírovou maximálku přes 200, neumím si představit dobu, za kterou by se k ní, třeba ze sto šedesáti, dostal. Bezmála 2 tuny, 5 metrů a velká čelní plocha prostě rychlostním rekordům nepřeje.

Pro běžné ježdění je ovšem výkonu dostatek. Brzdou provozu nebudete a předjíždění na okreskách není také problém.

Spotřeba? Za šest ani náhodou

Evropské normované testy spotřeby již roky nejsou schopny se ani přiblížit realitu, takže aniž se podíváme na tabulkových 6 litrů v kombinaci je jasné, že 2 tuny, 5 metrů a velká čelní plocha nebude zrovna kamarádit se spořílky.

Samozřejmě, že záleží na stylu jízdy, na velikosti města, hustotě provozu a také dynamických potřebách řidiče, ale určitě bude dobré počítat s kombinací okolo 8,5-9 litrů. Větší pak bude s větším podílem hustého městského provozu, nebo vyššího, než legálního, dálničního tempa.

Naopak klidná jízda okreskou si vezme každých 100 kilometrů okolo 7,5 litrů.

Spotřeba se tak nijak nevymyká vůči jiným vozům této kategorie.

Řadíme nahoru, řadíme dolů

Testovaný Edge posílá svůj výkon na všechna 4 kola prostřednictvím automatické dvouspojkové šestistupňové převodovky PowerShift. V nabídce Fordu nejde o žádnou novinku a potkat ji lze v řadě jiných modelů. Na pohled se může šest stupňů zdát v dnešní době málo, ale z praktického hlediska vyhovuje. Prostě je dobře poskládaná. Rychlejších pět stupňů doprovází trošku delší – ekonomická šestka. Ideální kombinace jak do města, tak i na dálnici.

Velmi příjemné jsou otáčky na šestý rychlostní stupeň. Dálničních 130 znamená přibližně 2000 otáček, takže motor je v pásmu, kdy je velmi tichý a zároveň na hranici svého maxima točivého momentu. Výhodou je, že v případě potřeby akcelerace není třeba vždy čekat na podřazení. A zároveň nižší otáčky = nižší spotřeba.

S čím jsem měl u Edge problém je rychlost převodovky. V směru nahoru nelze nic vytknout, ale ve směru dolů trpí, stejně jako konkurenční automaty, na velké časové prodlevy. Takže pokud se chystáte na předjetí a nepodřadíte si dostatečně dopředu, tak pak si pěkně počkáte.

Převodovka navíc nemá ryze manuální mód. Lze si sice hrát s pádly u volantu a přeřadit dle potřeby, nicméně automat se za krátkou chvíli vrátí do automatického modu a přeřadí vám dle svého uvážení. Nic moc…

V běžném provozu funguje na výbornou. Nijak netrpí na trhané rozjezdy, takže jízda v koloně je velmi příjemná a hlavně řadí velmi hladce a komfortně.

Tak a jedeme…

Všechno to, co jsem psal až doposud by nebylo nic platné, pokud by výsledná jízda za moc nestála. Spojení motoru, podvozku, převodovky, pohonu a výbavy dělá z auta to podstatné. Takže jak jezdí „Amerika“ která dle zažitých klišé nezatáčí a nebrzdí?

Většinou se píše hodnocení na konec, ale já to otočím. Ford Edge jezdí vážně skvěle. Samozřejmě vztaženo k segmentu, do kterého míří. V porovnání s konkurencí, která ve vybraných modelech používá např. vzduchový podvozek, nebo trvalý pohon všech kol se nijak neztrácí, naopak se řadí k tomu nejlepšímu, co si lze v této třídě koupit.

První, druhá, třetí, čtvrtá… věc co opravdu zaujme a potěší je akustická pohoda. Je úplně jedno, zda jste v městě nebo jedete rychle po dálnici, v interiéru je pořád příjemné „ticho“. Aktivní systém pro snížení hluku, kterým je Edge vybaveno funguje na výbornou. Pamatuji si první nasazení tohoto systému v jednom japonském voze a rozdíl byl nulový. U Edge je zásadní. Hluk od motoru, hluk od odvalujících se pneumatik, nebo i hluk od proudění vzduchu je skvěle potlačen. K tomu zvuk motoru, který nejvíce připomíná benzínové osmiventily. Takže za mne jednoznačně nejlépe odhlučněné a znějící naftové SUV se čtyřmi válci.

Samotné jízdní vlastnosti jsou typicky fordí. Ještě za dob starého Escortu nebo Sierry platilo, že Ford vyniká jízdními vlastnostmi a zaměřením na řidiče. Vše gradovalo nástupem Focuse a vše pokračuje i dnes. Čekal jsem upřímně něco hodně amerického. Houpavou jízdu, na kterou si je třeba dlouho zvykat. Podvozek, který nedá jistotu a maximálně odtažené řízení. Obrovské, až nepříjemné náklony apod. Jenže vše je trochu jinak.

Nevím jak to přesně popsat, protože se to musí zažít. Edge má v otázce podvozku a odpružení dva světy. Dole, je velmi jistý podvozek, který udrží kola ve správné stopě a přímo na povrchu v jakékoli situaci. Je velmi pevný, velmi jistý a umožní si s autem do určité míry i hrát. Díky své jistotě odpustí i hodně chyb a auto je pocitově velmi jisté a pevné. Jenže toto není vykoupeno tím, že by byla kabina postavena na nějakých tvrdých tlumičích a pružinách, které by z něj udělaly typicky poskakující auto na každé nerovnosti. Už ten „spodní“ podvozek odfiltruje neskutečné nerovnosti. A nad tím je kabina, která je jakoby položena na peřině.

Ta nad tím „spodním“ podvozkem tak nějak pluje. Tvrdost a pevnost podvozku se nijak nepřenáší k posádce, takže ta si klidně hoví ve svých sedačkách a jen vzdáleně cítí, že je pod koly něco negativního. Edge výborně filtruje nerovnosti. Příčné i podélné. A upřímně najít jiné SUV s klasickým podvozkem, který by tak výborně fungoval, bude asi dost složité.

Je to podobné, jako když uvidíte kamion, jak je kabina s řidičem odpružena vůči podvozku. Jenže na rozdíl od kamionu se u Edge nedočkáte nepříjemné houpavosti, nebo náklonů. Prostě super.

Když si k tomu přidáte povedený motor, dobrou pružnost, poměrně dobře fungující automat a opravdu spoustu výbavy, je jízda v Edge opravdu příjemná. A i delší jízdy, nebo akčnější jízda po okresce ho nijak nerozhodí. Naopak, na rozdíl od jiných konkurentů, k tomu i docela vybízí, aniž se sám před řidičem ztrapní.

Resumé

Ford Edge je opravdu hodně povedené auto. Je krásné, je v rámci segmentu velmi komfortní, je prostorné, disponuje opravdu velmi bohatou výbavou a vůči konkurentům vyniká v mnoha disciplínách – např. jízdních vlastnostech a akustické pohodě. Výborně také maskuje obvykle nepříjemný naftový zvuk motoru. K tomu si přidejte velmi funkční pohon 4x4 a poměrně pohodový automat.

Samozřejmě jsou zde i určitá negativa. Ford Edge určitě necílí na ty, kteří hledají nejlevnější vůz v daném segmentu. Cena je opravdu sebevědomá, jenže za určitou originalitu se prostě platí a navíc Edge, na rozdíl od spousty jiných konkurentů, má co nabídnout i vůči prémiovějším konkurentům. Jsou zde sice drobné nedostatky v sedačkách nebo výhledu, stejně jako interiér by si zasloužil lepši materiály, ale za mne to jsou často detaily. To podstatné je prostě velmi povedené.

Zda bude vaší příští volbou, si musíte ovšem rozhodnout sami.

Plusy

• styl a design
• výborná akustická pohoda při jízdě
• prostornost kabiny i kufru
• špičkové jízdní vlastnosti na danou kategorii
• velmi komfortní jízda

Mínusy

• přetlačítkovaný volant
• design středového panelu
• slabé boční vedení sedaček
• široký středový tunel překáží kolenům
• nevhodný sklon displeje navigace
• špatný výhled přes A sloupek
• absence plnohodnotného manuálního režimu automatu

autor: Filip Čejka

Edge: fakt pěkný, fakt dobrý…

Silácký zjev

Motor a dynamika

Resumé

Novinky